Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulární mechanismy účinků cfDNA
Hříbková, Natálie ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Biologická role volné cirkulující DNA je v současné době zkoumána především z hlediska etiologie autoimunitních stavů a rakovinového onemocnění. Ukazuje se, že úloha cfDNA jaderného či mitochondriální původu v interakci s receptory vrozeného imunitního systému je poměrně komplexní a cfDNA je tak zapojena do celé řady molekulárních mechanismů jako je například šíření rakovinových metastáz, indukce autofágie a spouštění zánětlivých procesů. Znalost konkrétních drah, do kterých je cfDNA v rozvoji těchto patologických stavů zapojena, se zdá být klíčová především z hlediska zvolení a cílení vhodné léčebné terapie. Tato práce poskytuje rámcovým přehled poznatků o interakci cfDNA s receptory vrozeného imunitního systému, indukci imunologických signálních drah a možných důsledků, které tyto molekulární dráhy mohou v organismu způsobovat. Klíčová slova: cfDNA, TLR9, cGAS/STING, AIM2, autoimunitní onemocnění, biomarker, rakovina
Volná cirkulující DNA jako biomarker civilizačních onemocnění
Dyachenko, Yulia ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Výskyt civilizačních chorob v populaci se každoročně zvyšuje, a to kvůli měnícím se podmínkám prostředí a modernímu životnímu stylu. Tato onemocnění snižují kvalitu života, vedou ke vzniku zdravotních komplikací nebo dokonce k úmrtí pacientů. Tomu lze předcházet monitorováním zdravotního stavu. Potenciál k zavedení do praxe jako neinvazivního biomarkeru vykazuje volná cirkulující DNA (cfDNA). Možné mechanismy uvolnění cfDNA jsou zprostředkovány procesy apoptózou, nekrózou, NETózou, pyroptózou a dále aktivní sekrecí. Výskyt těchto procesů u některých civilizačních onemocnění umožňuje použití cfDNA jako biomarkeru. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o možnostech využití cfDNA v rámci diagnózy, monitorování rozvoje a průběhu některých civilizační onemocnění, konktrétně obezity, diabetes mellitus, aterosklerózy, hypertenze, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Z dostupné literatury lze dojít k závěru, že by cfDNA mohla být používána v klinické praxi pro výše popsané účely. Klíčová slova: volná cirkulující DNA (cfDNA), civilizační onemocnění, biomarker, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
Význam detekce volné cirkulující HPV DNA
Milt, Petr ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Lidské papilomaviry (HPV) jsou malé, neobalené DNA viry hojně se vyskytující v populaci. Přenáší se sexuálním nebo jiným blízkým kontaktem sliznic a kůže. Papilomaviry mohou vyvolávat vznik bradavic a lézí na kůži a sliznicích. Vysoce-rizikové typy HPV, především HPV 16 a 18, jsou navíc asociované s karcinomy dlaždicových buněk jako je karcinom děložního hrdla, orofaryngeální karcinom a karcinomy vulvy, anu, penisu a vaginy. Včasná detekce a správný odhad rizika rekurencí onemocnění jsou klíčové pro účinnou léčbu. Potenciál v nádorové diagnostice má volná cirkulující DNA, která se z buněk uvolňuje do tělních tekutin. Právě volná cirkulující HPV DNA v krvi pacientů s nádory asociovanými s HPV se v současnosti ukazuje jako slibný a velmi citlivý biomarker, vhodný především pro sledování účinnosti léčby a včasné odhalení rizika rekurence. Klíčová slova: HPV, karcinogeneze, cfDNA, cfHPV DNA, význam detekce, karcinom děložního hrdla, orofaryngeální karcinom
Analýza volných nukleových kyselin v moči urologických pacientů.
Šantorová, Šárka ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Drábek, Jiří (oponent)
Ve dvou studiích zabývajících se volnými nukleovými kyselinami v moči byl hledán biomarker pro odlišení pacientů s rakovinou močového měchýře od kontrolní skupiny. Karcinom močového měchýře tvoří 4 % nově diagnostikovaných onkologických onemocnění v České republice a zatím neexistuje dostatečně přesná neinvazivní metoda k jeho diagnostice. Supernatant moči, omývající sliznici močového měchýře, který neobsahuje buňky a jejich fragmenty, se zdá být vhodným zdrojem biomarkerů pro neinvazivní diagnostiku. V jedné studii byly zkoumány miRNA, jako neinvazivní biomarkery rakoviny močového měchýře. miRNA jsou krátké nekódující RNA, které blokují translaci, vyskytují se ve všech tělních tekutinách a jsou velmi stabilní. K nalezení vhodných markerů mezi miRNA byla provedena studie o třech částech. Ve všech třech částech bylo vyšetřeno celkem 109 jedinců (36 kontrol a 73 pacientů s rakovinou močového měchýře). Analýza miRNA byla založena na RT-PCR (Reverse Transcription Polymerase Chain Reaction). V první fázi bylo vyšetřeno 59 jedinců TaqMan array kartami s 381 miRNA. V druhé fázi byly potvrzovány výsledky první fáze na stejném souboru jedinců jednotlivými assayemi pro 13 vybraných miRNA. Ve třetí fázi byl vyšetřen nový soubor jedinců (23 kontrol a 27 pacientů s rakovinou močového měchýře) opět assayemi pro...
Vliv vybraných zánětlivých agens na proces osteoklastogeneze
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Úvod: Kost je v průběhu života značně aktivní tkání, která podléhá konstantním remodelacím. Na střídavé resorpci a novotvorbě mají hlavní podíl osteoklasty, osteoblasty a osteocyty. Osteoklasty jsou jediné známé buňky se schopností odbourávat kostní tkáň. Tyto buňky vznikají fúzi prekurzorů v kostní dřeni nebo monocytů v periferní krvi v procesu zvaném osteoklastogeneze. Vznik osteoklastů z periferních prekurzorů může hrát významnou roli v souvislosti s chronickými zánětlivými chorobami, u nichž je známé zvýšené riziko rozvoje osteoporózy v průběhu života. Jednou z těchto chorob je celiakie, při níž u postižených jedinců po příjmu lepku v potravě dochází k rozpadu střevní sliznice a rozvoji chronického zánětu. V této práci jsme se zaměřili na potenciální roli osteoklastogeneze při rozvoji osteoporózy u pacientů s celiakií a ověřili jsme obecně vlivy vybraných zánětlivých agens (TNF-α, IL-6, IFN-γ a cfDNA) s předpokládanými nebo hypotetizovanými účinky v osteoklastogenezi. Materiál a metody: V plazmě a séru nově diagnostikovaných pacientů s celiakií, pacientů na dietě a zdravých kontrol jsme analyzovali koncentrace cfDNA a cytokinů TNF-α, IL-6, IFN- γ. Séra těchto pacientů a kontrol jsme spolu s rekombinantními cytokiny užívali v kultivacích. Pro ověření vlivu cfDNA jsme séra ošetřovali DNázou....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.